„Čardášová princezna má stále co říct. Láska, hudba a naděje nestárnou,“ říká režisér inscenace Michal Lieberzeit

„Čardášová princezna má stále co říct. Láska, hudba a naděje nestárnou,“ říká režisér inscenace Michal Lieberzeit

Láska navzdory předsudkům, strhující hudba a atmosféra starého Rakouska-Uherska. Nová inscenace Čardášové princezny sází na tradiční operetní kouzlo a chce divákům nabídnout večer plný romantiky, humoru i silných emocí. Michal Lieberzeit v rozhovoru prozrazuje, proč se rozhodl respektovat ducha originálu a v čem podle něj spočívá nadčasovost slavného Kálmánova díla.

Čím je podle vás Čardášová princezna stále aktuální i pro dnešního diváka?

Čardášová princezna je podle mě stále aktuální především tím, že vypráví o tématech, která jsou nadčasová – o lásce, touze po svobodě, společenských předsudcích i odvaze jít za svým srdcem navzdory očekáváním okolí. Hlavní hrdinové se snaží překonat bariéry, které jim staví společnost, rodina i vlastní obavy, a právě v tom se mohou poznat i dnešní diváci.

Zároveň je to dílo, které vzniklo v době velké nejistoty, během první světové války. Přesto z něj vyzařuje životní energie, humor a víra v to, že láska a lidskost mají smysl i v těžkých časech. Myslím, že právě tato kombinace emocí, nadhledu a životního optimismu oslovuje publikum dodnes. A samozřejmě k tomu přispívá i strhující hudba Emmericha Kálmána, která má schopnost zasáhnout diváka napříč generacemi.

Opereta bývá někdy vnímána jako „lehčí žánr“. Co byste vzkázal lidem, kteří na  operetu běžně nechodí?

Lidem, kteří na operetu běžně nechodí, bych vzkázal, aby odložili případné předsudky a dali jí šanci. Opereta rozhodně není jen nenáročná zábava. Spojuje v sobě krásnou hudbu, silné emoce, humor, tanec i divadelní příběh a vyžaduje od interpretů mimořádnou všestrannost. Dá se říci, že opereta byla jakýmsi „muzikálem“ své doby. Opereta byla ve své době nesmírně populární, ovšem s nástupem novodobého muzikálu se její místo trochu potlačilo. Nic to však nemění na kvalitě děl. Řada skladatelů a libretistů operet byli mimořádně nadaní tvůrci, a právě Čardášová princezna je skvělým důkazem toho, že opereta dokáže být nejen okouzlující a zábavná, ale také dojemná a překvapivě aktuální. Divák v ní najde romantiku, nadhled i témata, která se dotýkají lidských vztahů a společenských stereotypů. Pokud někdo operetu dosud neobjevil, může být překvapen, jak živé, energické a emotivní divadlo ve skutečnosti nabízí.

V čem je vaše inscenace jiná než tradiční pojetí Čardášové princezny?

Už v zadání vedení divadla bylo, abych divákům představil operetu v nejryzejším tradičním pojetí. Toto zadání mě velmi potěšilo. Aktualizace operet do současného kontextu nejsou podle mého názoru vždy tou nejšťastnější cestou. Existují hudebně-dramatická díla, která jsou úzce spjata s dobou svého vzniku a mezi ně myslím patří i Čardášová princezna. Vždy se snažím vžít do diváka, který si jde koupit vstupenku. Vidí titul Čardášová princezna. Do divadla vchází s očekáváním – a já bych rád jeho očekávání naplnil a ideálně ještě předčil. Není nic krásnějšího, než když divák odchází z divadla spokojen a svým známým divadlo a jeho repertoár doporučuje. To je vlastně ta nejlepší a nejúčinnější reklama. Divadlo by nemělo být podbízivé, ale mělo by brát v úvahu přání diváka. Myslím, že právě tímto směrem se Opavské divadlo ubírá, a podle mého názoru je to správná cesta.

Jak balancujete mezi respektem ke klasice a snahou oslovit dnešní publikum?

Respekt ke klasice a snaha oslovit současného diváka se podle mě nevylučují. Není nutné dílo za každou cenu aktualizovat, aby bylo srozumitelné dnešnímu publiku. Pokud je inscenace poctivě připravená, dobře zahraná a emocionálně pravdivá, dokáže oslovit diváky napříč generacemi.

Hudba Emmericha Kálmána je plná emocí a energie. Existuje hudební číslo, které máte osobně nejraději?

Celá opereta je hudebním klenotem. Nedokážu vybrat jedno konkrétní hudební číslo, které by bylo mým nejoblíbenějším. Právě pestré melodie, maďarská živelnost i romantika dávají dílu jedinečnou pestrost a vytvářejí působivé kontrasty. Opereta je také o schopnostech samotných interpretů, jejich pěveckých kvalitách, tanečních schopnostech a do jisté míry i o umění hereckého projevu v mluvených scénách. Aktuální obsazení Čardášové princezny je mimořádně kvalitní a já věřím, že každá scéna bude skutečným emocionálním zážitkem.

Čardášová princezna bývá spojována s noblesou a velkolepostí. Mohou se diváci těšit i na  výraznou výpravu a kostýmy?

Kostýmy jsou tradiční. Návrhářka Dana Haklová, se kterou spolupracuji již delší dobu, je profesionálkou, jakých je dnes už jen málo. Zná své řemeslo dokonale a byla schopna vytvořit překrásné návrhy kostýmů zasazené do období první světové války. Myslím, že se diváci mají opravdu na co těšit. Scéna, na které jsme s Danou spolupracovali je, rovněž klasická. Vychází z jednoduchých linií a využívá textilní drapérie. Divák se tak dostane do prostředí maďarského kabaretu i prostředí vídeňského paláce. Naší snahou bylo vytvořit scénu vizuálně atraktivní a to se, troufám si říci, povedlo.

Hlavním tématem inscenace je „láska navzdory společenským vrstvám“, myslíte si, že dnešní společnost stále řeší podobné překážky v lásce jako hrdinové této operety?

Myslím, že ano, i když dnes mají tyto překážky často jinou podobu. Už nejde o šlechtické tituly nebo striktně vymezené společenské vrstvy, jako tomu bylo v době vzniku operety. Přesto se lidé stále setkávají s předsudky, očekáváními rodiny, rozdílným sociálním zázemím, ekonomickými rozdíly nebo odlišnými životními hodnotami.

Příběh Sylvy a Edwina nám připomíná, že skutečnou překážkou často nejsou samotné rozdíly mezi lidmi, ale naše ochota je přijmout a překonat. Právě proto je téma Čardášové princezny stále blízké i dnešnímu publiku. Každá generace si v něm může najít vlastní zkušenost s láskou, která musí obstát tváří v tvář společenským očekáváním a tlakům okolí. To je podle mě jeden z důvodů, proč tato opereta neztrácí svou sílu ani po více než sto letech.

Opereta vznikla během první světové války, a přesto oslavuje život, hudbu a lásku. Je i v tom její síla?

Rozhodně ano. Právě v tom podle mě spočívá jedna z největších sil Čardášové princezny. Vznikla v době, kdy Evropa procházela obrovskou nejistotou a tragédií první světové války, a přesto nepřináší rezignaci ani beznaděj. Naopak oslavuje život, lásku, hudbu a lidskou schopnost nacházet radost i v nelehkých časech.

Tento kontrast dává dílu mimořádnou hloubku. Pod leskem, humorem a romantikou cítíme vědomí, že nic není samozřejmé a že právě proto má smysl vážit si přítomného okamžiku. Myslím, že i dnešní diváci v tom mohou najít silné poselství. Žijeme v době, která také přináší řadu nejistot, a příběhy, které nám připomínají hodnotu lidské blízkosti, optimismu a naděje, mají stále velkou sílu oslovovat a inspirovat. Láska a lidskost jsou hodnoty, které si musíme uchovat. Právě díky nim máme naději prožít se svými blízkými naplněný a krásný život.

Proč by si podle vás diváci neměli tuto inscenaci nechat ujít?

Věřím, že diváci si v dnešní době potřebují tak trochu vyčistit hlavu a na chvíli zapomenout na každodenní starosti běžného života. Už během zkoušek s ansámblem cítím, jak moc je práce na této operetě baví. S interprety často diskutujeme o jejich postavách a oni sami přicházejí s nápady, jak je ještě lépe vykreslit. Jakmile herec svou postavu přijme, porozumí jí a sžije se s ní, přestává ji pouze hrát, ale stává se jí. A právě tehdy vzniká autentické divadlo.

Čardášová princezna je inscenace, která dokáže pobavit, navodit atmosféru romantiky a snění, ale zároveň umí být vášnivá a strhující. Pokud chce člověk během dvou hodin zažít celou škálu těchto emocí, pak je návštěva tohoto představení tou pravou volbou.

Na co se mohou diváci ve vaší Čardášové princezně nejvíce těšit? Je něco, co je podle vás překvapí nebo silně zasáhne?

Už samotná výprava do divadla je společenskou událostí. Divadelní představení je koncentrovanou energií, která proudí od interpretů k divákům a ti si poté odnášejí emoce. Mohou o nich diskutovat. Ještě jsem ve svém životě nezažil inscenaci, která by se líbila každému. Každý divák má jiný vkus a jinou představu o tom, co je krásné, ale už samotná diskuze o tom, co se komu líbilo více a co méně, je nesmírně podnětná. Posouvá naše vnímání umění a dává nám do života nové impulsy. Divadlo je živý organismus a živé divadelní umění je tím nejlepším přenosem energií. To vám nedokáže nahradit internet ani televize. Těšit se můžete na klasickou operetu, která vám přinese plnou škálu emocí. A to není myslím málo.

Poslední premiéra této sezóny je naplánována na neděli 21. června 2026. Vstupenky k prodeji zde.